Chov prasat a drůbeže v Jihočeském kraji v roce 2024.
V zemědělských podnicích Jihočeského kraje se k 31. prosinci 2024 chovalo celkem 76,0 tis. kusů prasat, jejich stavy meziročně poklesly o 7,3 %. Výroba jatečných prasat na jihu Čech se meziročně zvýšila o 1,5 %. Početní stav drůbeže v kraji meziročně stoupl o 27,4 % na 2 179,5 tis. kusů. Bylo vyprodukováno 82,1 mil. kusů konzumních vajec a 27,7 tis. tun živé hmotnosti jatečné drůbeže.
Chov prasat
V Česku bylo k 31. 12. 2024 souhrnně chováno více než 1,4 mil. kusů prasat, jejich celkový počet se meziročně zvýšil o 4,4 %. Stavy prasat se navýšily ve většině krajů, nejprudší nárůst oproti předchozímu období vykázaly kraje Plzeňský (+18,5 %) a Karlovarský (+14,0 %). Naproti tomu celkové stavy prasat meziročně poklesly ve čtyřech krajích. K největší redukci došlo v Jihočeském (−7,3 %) a Libereckém kraji (−6,1 %).
Ke konci roku 2024 bylo v mezikrajském srovnání nejvíce prasat chováno ve Středočeském kraji, vč. hl. m. Prahy, nacházelo se zde téměř 324,4 tis. kusů zvířat. Na celkovém počtu v republice chovaných prasat se Středočeský kraj, vč. hl. m. Prahy podílel 22,8 %. Hranici tří set tisíc chovaných kusů ve sledovaném období přesáhl ještě Kraj Vysočina. Zde chovy prasat čítaly 308,2 tis. kusů a na celorepublikovém stavu se podílely 21,7 %. Naopak nejméně prasat bylo chováno v Karlovarském (1,1 %) a Libereckém kraji (1,2 %).
Na jihu Čech bylo ke konci roku 2024 chováno celkem 76,0 tis. kusů prasat, oproti předchozímu období se jejich stavy snížily o 6,0 tis. kusů. Tento meziroční početní úbytek byl prudší než v předcházejícím roce, kdy množství prasat pokleslo o 2,0 tis. kusů (−2,4 %).
Prasata chovaná jihočeskými zemědělci se podílela v roce 2024 na celorepublikovém chovu 5,3 %. I přes meziroční pokles tohoto podílu o 0,7 procentního bodu si Jihočeský kraj udržel sedmou příčku v pomyslném žebříčku krajů.
Ve struktuře chovu převažují prasata na výkrm (včetně vyřazených prasnic a kanců), která v Jihočeském kraji tvořila 34,4 % ze všech prasat. Ve srovnání s koncem roku 2023 se jejich počty snížily o 6 866 kusů (−20,8 %). Druhý největší podíl ve struktuře chovu připadá na selata živé hmotnosti nižší než 20 kg (30,3 % všech prasat), následován podílem mladých prasat živé hmotnosti od 20 do 50 kg (24,6 % všech prasat). Chovná prasata (50 a více kg živé hmotnosti) byla zastoupena 10,7 %.
V roce 2024 se průměrný stav prasnic v Česku oproti předchozímu období snížil na celkem 89,9 tis. kusů (−0,5 %). Nejvíce prasnic bylo i přes jejich meziroční úbytek chováno ve Středočeském kraji, vč. hl. m. Prahy (−2,1 %), kde jejich průměrný stav dosahoval 21,0 tis. kusů a v mezikrajském srovnání tvořil 23,3% podíl na celorepublikovém chovu prasnic.
V jižních Čechách se průměrný stav prasnic meziročně navýšil o 4,6 % na konečných 6,3 tis. kusů. I přes tento početní nárůst, který byl na jihu Čech v roce 2024 mezi kraji jednoznačně nejvyšší, Jihočeský kraj ve sledovaném roce setrval v žebříčku krajů na šesté příčce a na průměrném stavu v Česku chovaných prasnic se podílel 7,0 %. Meziroční zvýšení stavů nastalo, kromě jižních Čech, ještě v dalších pěti krajích.
V průběhu roku 2024 se na jihu Čech narodilo 195,4 tis. selat, z toho uhynulo do odstavu 24,9 tis. kusů. Odchováno tak bylo o 12,1 % více selat než v předchozím roce, a to celkem 170,6 tis. kusů. Na jednu prasnici v Jihočeském kraji tak v roce 2024 připadalo 31,0 kusů narozených a z toho 27,0 odchovaných selat. V mezikrajském srovnání se nejvíce selat v přepočtu na jednu prasnici narodilo a bylo odchováno v Plzeňském kraji (35,8 narozených a 32,5 odchovaných selat).
Výroba jatečných prasat v Česku v roce 2024 oproti předchozímu období mírně poklesla o 0,1 % na 259,8 tis. t ž. hm. V mezikrajském srovnání se produkce jatečných prasat snížila v šesti krajích; největší úbytek byl v Libereckém kraji (−15,7 %). Naproti tomu nejprudší nárůst oproti předchozímu období vykázaly kraje Jihomoravský (+16,0 %) a Plzeňský (+10,4 %). V jižních Čechách se rovněž výroba zvýšila, i když byl její nárůst mezi všemi kraji nejnižší (+1,5 %).
Ve srovnání jednotlivých krajů byla výrazně nejvyšší produkce jatečných prasat v roce 2024 dosažena ve dvou krajích, a to v Kraji Vysočina a ve Středočeském kraji, vč. hl. m. Prahy. V Kraji Vysočina se ve sledovaném roce vyrobilo více než 58,8 tis. t ž. hm. jatečných zvířat, na celorepublikové výrobě jatečných prasat se kraj podílel 22,64 %. O nepatrně méně jatečných prasat (−45 tun) než v Kraji Vysočina se vyrobilo ve Středočeském kraji, vč. hl. m. Prahy, kde tak byla vykázána v pořadí druhá nejvyšší produkce – téměř 58,8 tis. t ž. hm. jatečných zvířat s téměř shodným podílem (22,62 %) na výrobě jatečných prasat v Česku. Produkce jatečných prasat v Jihočeském kraji v roce 2024 dosáhla na konečných 12,5 tis. tun živé hmotnosti, o 185 tun více než v předchozím období. Jihočeský kraj setrval se svým 4,8% podílem na výrobě jatečných prasat Česka v pořadí krajů na sedmé pozici.
Chov drůbeže
V zemědělských podnicích Česka bylo k 31. 12. 2024 souhrnně chováno 25 875,3 tis. kusů drůbeže, jejich celkový počet se meziročně zvýšil o 17,8 %. Nejvyšší podíl na celorepublikovém chovu drůbeže měl Středočeský kraj, vč. hl. m. Prahy (28,6 %), kde se počet chované drůbeže meziročně prudce navýšil o 2 770,8 tis. kusů (+60,0 %) na konečných 7 387,7 tis. kusů. Druhé a třetí nejpočetnější chovy drůbeže se nacházely v Pardubickém (4 108,3 tis. kusů, 15,9% podíl) a Jihomoravském kraji (3 609,9 tis. kusů, 14,0% podíl). Naopak nejméně drůbeže bychom nalezli v Libereckém kraji (41,6 tis. kusů, 0,2% podíl). V mezikrajském srovnání bylo v pěti krajích v chovu drůbeže evidováno početní snížení; nejvýraznější bylo zaznamenáno v Královéhradeckém kraji (−45,8 %).
Ke konci roku 2024 bylo v jihočeských zemědělských podnicích chováno 2 179,5 tis. kusů drůbeže. Stavy drůbeže se na jihu Čech meziročně zvýšily o 27,4 % (+468,7 tis. kusů). Na celkovém počtu v Česku chované drůbeže se Jihočeský kraj podílel 8,4 %, tento podíl byl v mezikrajském srovnání pátý nejvyšší. Z celkového počtu drůbeže v Jihočeském kraji tvořily ke konci roku 2024 nosnice 13,7 %.
Průměrný stav nosnic zaznamenal v zemědělském sektoru celého Česka zvýšení o 3,9 %. K nárůstu průměrných stavů nosnic v mezikrajském srovnání sice došlo pouze ve třech krajích, ale právě v jednom z nich, a to v Plzeňském kraji představovalo nárůst o 71,1 %. Navýšení průměrných stavů nosnic dále vykázal Zlínský (+5,1 %) a Středočeský kraj, vč. hl. m. Prahy (+2,6 %). V ostatních krajích, včetně Jihočeského, se průměrné stavy snížily.
Na jihu Čech se průměrný stav nosnic meziročně snížil o 23,3 % na 259,3 tis. kusů, tento pokles byl mezi kraji třetí nejprudší. Podíl jižních Čech na celorepublikovém průměrném chovu nosnic v roce 2024 poklesl o 1,9 procentního bodu, představoval 5,3 %.
Produkce konzumních vajec na jihu Čech z dlouhodobého pohledu klesá. V roce 2024 zde bylo vyprodukováno 82,1 mil. kusů, jednalo se o meziroční snížení o 17,3 %. Naproti tomu se zvýšila průměrná roční snáška (+7,9 %) na 316,7 vajec na nosnici. Průměrná roční snáška v Česku byla 314,0 vajec na nosnici.
Výroba jatečné drůbeže v Česku, zahrnující produkci masa z kura domácího, krůt, kachen, hus, pštrosů dvouprstých a ostatní drůbeže (křepelek, bažantů, perliček, holubů), se zvýšila v roce 2024 oproti předchozímu období o 3,1 % na celkových 266,9 tis. t ž. hm. Zvýšení výroby nastalo v pěti krajích. Nejvíce navýšil výrobu Jihočeský (+16,7 %), Olomoucký (+9,0 %) a Středočeský kraj, vč. hl. m. Prahy (+6,3 %). Naproti tomu nejvýrazněji poklesla výroba jatečné drůbeže v Libereckém kraji (−23,2 %).
Nejvyšší výroby jatečné drůbeže bylo v roce 2024 dosaženo v Jihomoravském kraji, vyrobilo se zde 58,6 tis. t. ž. hm. jatečných zvířat. Na celorepublikové výrobě jatečné drůbeže se tento kraj podílel 22,0 %. Druhou a třetí nejvyšší produkci vykázaly Středočeský kraj, vč. hl. m. Prahy (55,7 tis. tun, 20,9% podíl) a Pardubický kraj (51,7 tis. tun, 19,4% podíl). Naopak nejnižší produkci jatečné drůbeže zaznamenaly kraje Karlovarský (553 tun, 0,2% podíl) a Liberecký (2,1 tis. tun, 0,8% podíl).
V jižních Čechách se během roku 2024 vyrobilo 27,7 tis. tun živé hmotnosti jatečné drůbeže, tedy o 3 957 tun více než v předchozím roce. Díky tomu tak Jihočeský kraj předstihl v pomyslném žebříčku krajů Plzeňský kraj (27,1 tis. tun, 10,2% podíl) a se svým 10,4% podílem na celorepublikové výrobě jatečné drůbeže se umístil na čtvrté pozici.
Další informace:
Zdroj: ČSÚ